Zaječí hora je
- brněnský kopec s nadmořskou výškou 324 m n. m,
- území zahrad o rozloze 0,6km2, lemované dvěma údolími,
- označení páteřní cesty vedoucí oblastí zahrad,
- část katastrálního území Sadová.
Území dnešní Sadové bylo k Brnu připojeno v roce 1919. Od 24. 11. 1990 je Sadová součástí samosprávné městské části Brno-Královo Pole. Od 50 let 20. století byly po celé Sadové ovocné sady a zahrádky, které svým tvarem připomínali úzké lány. V srpnu 1959 zde byla založena zahradní osada Zaječí hora 1. V rámci zahrádek začaly už od 50. let vznikat menší obytné stavby. V roce 1968 byla Zaječí hora navržena jako obytné plochy a lesopark. V navazujícím územním plánu z roku 1982 byla Sadová vymezená jako obytné plochy včetně základní občanské vybavenosti. Část Sadové se od roku 2013 postupně transformuje v obytnou čtvrť s bytovými a rodinný domy. Zaječí hora zůstává oblastí zahrádek, kde působí celkem 3 spolky Českého zahrádkářského svazu.
Údolí Zaječího potoka
Pramen Zaječího potoka je sveden do nové zděné studánky, kterou v roce 1968 vybudoval Emanuel Koupý. Ten je také tvůrcem betonové desky s vyobrazením zajíce. Odtud název Zaječí studánka. Motiv zajíce byl zvolen podle blízké Zaječí hory. Nad obrázkem je český překlad původního pojmenování studánky Myslivecký pramen. Tato studánka vznikla úpravou dřívější zděné studánky zvané Jagdbrunne, která se nachází o několik metrů výše proti toku.
Přirozeně meandrující potok, který se vlévá do Ponávky, je obklopený smíšeným lesem s výskytem mokřadních společenstev (skřípinec jezerní, kosatec žlutý, mokrýš střídavolistý, ocún jesenní, ropucha obecná, vodní skokani, čolek velký). Na Zaječím potoce jsou vytvořeny tři rybníčky, které jsou součástí významného krajinného prvku města Brna a které vyžadují revitalizaci. Pro tyto účely nechala Mendelova univerzita Brno v rámci Tvorby Adaptační strategie pro lesy Mendelovy univerzity v Brně zpracovat v roce 2021 studii.
Údolí sv. Antoníčka
V údolí sv. Antoníčka je v nedávné době renovovaná a vzorně udržovaná kaplička sv. Antoníčka. Ta byla postavena v 19. století na počest ukončení moru. Věřilo se, že k němu došlo díky zázračné studánkové vodě. Obnovu kapličky a protipovodňové úpravy na toku potoka inicioval Farní úřad Královo pole. V minulosti byly totiž velkým problémem přívalové vlny v místě kapličky, způsobené svedenými vodami ze dvou výše položených továren (sodovkárna, Kras). Vždy v nejbližší neděli 13.6. se zde konají Antonínské poutě. Přestože je pramen velmi pěkně upraven, jedná se o mělkou podpovrchovou vodu potoka, který je překryt malou vrstvou písku. Po delším období sucha v říjnu 2000 pramen vyschl a kolem roku 2010 došlo cca 15 m za studánkou k sesutí svahu a narušení přívodu vody.
Vedle kapličky býval přírodní amfiteatr, kde se hrály i celkem známé kusy a jen kousek dál býval hřbitov pruských vojáků z prusko-rakouské války 1866, kteří zemřeli v královopolských Kartouzích.