-3.jpg)
Hmyzí hotel koupíte za pět stovek, pověsíte na plot a čekáte, že se do něj nastěhují včely. Jenže medonosné včely žijí ve včelstvu a hotel nepotřebují. Nájemníky, kteří do něj opravdu přiletí, je potřeba znát jménem. A hlavně vědět, co od vás čekají.
V hotelu se zabydlí hlavně samotářské včely, jako je zednice rohatá nebo čalounice, a za teplých dnů ho využijí zlatoočky a slunéčka. Čmeláci hnízdí v zemi, hotely na stěně je nelákají – pro ně dělá víc hromádka listí v rohu zahrady než sebelepší domek.
Projdeme čtyři věci, které z hotýlku na plotě udělají místo, kam se hmyz opravdu stěhuje a čím se liší opravdový domov od atrapy, co visí u sousedů dva roky prázdná.
1. Hmyzí hotel pověste na slunce, ne do stínu
Oproti ptačí budce platí u hmyzích hotelů obrácené pravidlo: potřebují plné slunce. Samotářské včely jsou studenokrevné a bez tepla nevyletí. Hotel ve stínu zůstává prázdný i tehdy, když je zahrada plná opylovačů.
Čtyři čísla, podle kterých vybrat místo:
- Vletové otvory na jih nebo jihovýchod. Ráno hotel prohřeje slunce a nájemnice můžou vyletět co nejdřív.
- Výška 1,5 až 2 metry. Níž straší vlhkost ze země, výš sahá hůř na čištění a kontrolu.
- Pod stříškou nebo přesahem. Déšť do trubiček nesmí – vlhké hnízdní komůrky plesniví.
- V závětří. Ne na místě, kde dovnitř fouká – vítr proudění chladí a vyhání vůni, podle které si včely domek najdou.
Nejlépe hmyzímu hotelu sedí jižní stěna domu, kůlny nebo plotu. Pokud máte jen balkon, umístěte hotýlek na vnější stranu zábradlí tak, aby na něj dopoledne svítilo slunce. Pro balkon a parapet máme menší hotýlky navržené přímo na zábradlí i na okenní parapet.
2. Co do hotelu patř
Hotely z marketů bývají plné dekorativních věcí, které hmyz k ničemu nepotřebuje: šišky, kousky kůry, barevně obarvené dřívka. Pro fotku na obalu to funguje, pro samotářské včely ne.
Co se opravdu využije:
- Bambusové trubičky s vnitřním průměrem 4 až 10 mm. Nařezané kousky nejlépe 12 až 15 cm dlouhé, zavřené na jednom konci. Tenčí trubičky obsadí drobné druhy, širší zednice rohatá.
- Vrtané špalky z tvrdého dřeva. Dub, buk, javor. Měkké jehličnaté dřevo trhá vlákna a včely se o ně poškozují. Otvory vrtejte do bočního letokruhu, ne do čela – včely tak nenaleznou prasklinu.
- Duté stonky. Rákos, bodlák, maliník, slunečnicové stonky z vlastní zahrady. Posekáte je na podzim a svážete do svazečku – pozvánka pro drobné druhy včel i zlatoočky.
- Hliněné cihly s otvory. Pro ty, kdo rádi hnízdí v nepálené hlíně – třeba zednice rohatá si rukávy v hlíně prohrábne a utěsní.
Co z hotelu dělá spíš atrapu než domov: dřevitá vlna, šišky, piliny ve volné vrstvě, perforované cihly z pórobetonu. Nic z toho hmyz nezabydlí. A barvy ani laky dovnitř nepatří – pach řady samotářek odrazuje.
3. Nic nestahujte na zimu dovnitř
Samotářské včely přezimují jako larvy nebo kukly přímo v komůrkách, které si za sebou v létě postavily. Když hotel na podzim stáhnete do kůlny nebo garáže, kde je sucho a teplo, včely se probudí příliš brzy a bez pylu zahynou.
Nechte ho tam, kde je. Jediné, co má smysl, je pověsit nad něj drátěné pletivo s malými oky – chrání komůrky před sýkorami, které si na vletových otvorech přes zimu rády zobnou. Pletivo nainstalujte tak, aby bylo několik centimetrů od hotelu, jinak sýkora dosáhne stejně.
Trubičky a stonky, které jsou obsazené, poznáte podle hliněné nebo pryskyřičné zátky na konci. Ty nechte dva roky na pokoji – samotářky mohou mít dvougenerační cyklus a předčasné čištění zabije mláďata, která jsou ještě uvnitř.
4. Hotel sám nestačí – přidejte jídlo a vodu
Samotářská včela létá v okruhu zhruba 100 až 300 metrů od hnízda. Pokud do té vzdálenosti nenajde pyl a nektar, hotel i při nejlepším umístění zůstane prázdný. Hotýlek je tedy začátek, ne hotové řešení.
Co kolem něj mít:
- Kvetoucí rostliny od března do října. Časné byliny – plicník, hluchavka, podběl – nakrmí zednici rohatou v dubnu, kdy ještě nic nekvete. V létě navazuje mateřídouška, levandule, dobromysl, cibule, pórek. Na podzim astry a slunečnice.
- Pítko s kamínky na dně. Hmyz potřebuje pít stejně jako ptáci, ale do hluboké vody se utopí. Pár plochých oblázků v misce dá nohám bezpečný přístup.
- Záplatu hlíny s vlhkou prohlubní. Zednice rohatá si bere hlínu na stavbu stěn mezi komůrkami. Suchá udusaná plocha zahrady jí tu stavbu neumožní.
- Hromádku starého dřeva nebo listí v rohu. Část samotářek a slunéček přezimuje mimo hotel – v hromádce listí nebo pod kůrou starého pařezu.
Na jaře uvidíte první stěny z hlíny
V druhé polovině dubna se na vletových otvorech začnou objevovat hliněné pečeti. To je stopa zednice rohaté – samička zacpala za sebou vchod a uložila dovnitř pyl pro mládě, které z komůrky vyletí další jaro.
Zednice rohatá opyluje jabloně, hrušně i rybízy mnohonásobně účinněji než medonosná včela. Pro ovocnou zahradu je to nájemník, který si zaslouží nájem zadarmo i teplý jižní pokoj.
Pověste hotýlek už tenhle víkend. Vyberte podle místa – na stěnu, na parapet, na zábradlí balkonu.