-3.jpg)
Tráva okolo stromu parazituje na kořenech. Bere stromu vodu i dusík a přesto ji každé dvě neděle sekáte, protože nic jiného tam neroste. Řešení jsou dvě. Silná vrstva mulče, která trávu zadusí a půdu udrží vlhkou, nebo gilda. Mulč funguje sezónu a musíte ho doplňovat. Gilda je záměrné společenství rostlin, které pod stromem obsadí místo, živí ho a drží se roky samo. Nejlepší čas, kdy ji založit, je od září do konce října.
Proč vám pod stromem většina rostlin uschne
Pod korunou stromu je sucho, a to zaskočí víc lidí než stín. Koruna funguje jako deštník – odkloní srážky na obvod a k patě kmene se voda skoro nedostane. Zahradníci tomu říkají suchý stín a je to nejtěžší stanoviště, jaké na zahradě je.
Odsud pramení běžný omyl. „Snese stín" a „snese sucho" nejsou totéž. Hosta stín zvládne skvěle, ale chce vlhko – pod jabloní bude živořit. Bergénie zvládne obojí a vydrží tam roky.
Sedm rolí, které musí někdo zastat
Rostliny pro gildu nevybíráte podle vzhledu, ale podle práce. Sedm rolí pokryje všechno, co strom potřebuje – vodu, živiny, opylovače, ochranu před škůdci i pořádek pod korunou. Když každou obsadí aspoň jedna rostlina, společenství se drží samo a nepotřebuje hnojit ani plít.
- Fixátor dusíku – jetel, hrachor, štírovník. Bobovité rostliny poutají dusík ze vzduchu do půdy. Tuhle roli nezastoupí nic jiného.
- Akumulátor živin – kostival, pampeliška, jitrocel. Kořen vytáhne draslík, vápník a stopové prvky z hloubky a uloží je v listech. Když listy posečete a necháte pod stromem jako mulč, živiny se uvolní v horních vrstvách půdy – přesně tam, kde má ovocný strom většinu jemných kořínků. Levné hnojivo, které si vypěstujete sami.
- Půdopokryv – kakost hnědočervený, bergénie, barvínek. Drží vláhu a hlavně nepustí ke kmeni trávu.
- Pastva pro opylovače – plicník, popenec, orlíček, denivky, pažitka. Postupně kvetoucí druhy udrží včely a čmeláky v okolí stromu celou sezónu. Plicník a popenec kvetou v dubnu, zároveň s jabloní, a přitáhnou opylovače přímo do koruny. Ostatní krmí hmyz, aby vydržel v okolí i po odkvětu stromu.
- Lákadlo predátorů – řebříček, kopr, mrkev nechaná vykvést. Drobné bílé okolíky přitáhnou pestřenky a lumky. Jedna larva pestřenky sežere za život až 400 mšic, lumci kladou vajíčka přímo do housenek. Bez nich se v květnu na mladých letorostech objeví mšice a musíte stříkat, s nimi to řeší zahrada sama.
- Potlačení trávy – narcisy, krokusy, pažitka. Cibuloviny vyženou listy v únoru a březnu, ještě než tráva pořádně obrazí, a zaberou místo v době, kdy o něj tráva bojuje nejvíc. Pažitka drží hustý trs, který tráva neprorazí. Hlavní obranu proti trávě dělá půdopokryv, tahle skupina mu drží linii.
- Odpuzovač – pažitka, česnek, máta. Pach mate škůdce, kteří strom hledají čichem.
TIP: Lákadlo predátorů nemusíte sázet zvlášť. Stačí v zeleninovém záhonu nechat pár mrkví, kopr nebo petržel dojít do květu – ty drobné bílé okolíky si pestřenky najdou samy. Trocha nesklizené mrkve za to stojí.
Tři pásma podle světla
Kolem kmene si představte tři prstence:
- Pata kmene zůstane volná. Bez rostlin a bez mulče – mulč u kmene znamená hnilobu kůry a v zimě hraboší noru. Kruh z kamenů ji udrží prázdnou a udělá z ní středobod záhonu.
- Pod korunou je suchý stín. Sem patří bergénie, kakost, pažitka a jarní cibuloviny.
- Na okraj koruny a za něj – tam, kam z listí kape déšť – už prší a svítí. Sem patří všechno, co chce slunce – kopretiny, třapatky, řebříček.
TIP: Jarní cibuloviny mají v suchém stínu výhodu, kterou nic jiného nemá. Odkvetou dřív, než strom olistí, takže žijí v úplně jiném roce než koruna nad nimi. Krokus pod jabloní neřeší, že v červenci je tam tma.
Jak rostliny nakombinovat
Rozdělte si rostliny na tři skupiny podle toho, jak vypadají:
- svíčky – vzpřímené klasy: šalvěj, bukvice, klinopád
- hlavičky – kulaté talířky: třapatka, kopretina, řimbaba
- trsy – rozevláté listy jako tráva: denivky, pažitka
Vedle sebe má stát od každé skupiny jedna rostlina nebo skupina rostlin. Ze samých kopretin a třapatek je záhon plochý, i když kvete.
Sázejte v lichých počtech. Ve dvojici nebo čtveřici oko hledá symetrii a skupina vypadá naskládaná, po třech nebo pěti splyne v jeden trs. Drobné rostliny dejte těsně k sobě, ať udělají jednu skvrnu. U větších trvalek pomůže rytmus – podél záhonu střídejte dva až tři druhy s odlišným tvarem, třeba oblou bergénii a vzdušný orlíček, a mezi jejich kořenové baly zasaďte cibuloviny. Rozkvetou v únoru a březnu, kdy jsou trvalky ještě spící, a nezaberou si vlastní místo.
Naplánujte celý rok najednou
Gilda dává smysl, když od února do října pořád něco kvete. Opylovači a predátoři pod stromem pak mají pastvu po celou sezónu, ne jen ve dvou týdnech, kdy kvete jabloň. Že je pod stromem barevně od jara do podzimu, je bonus.
Když sázíte na podzim, musíte mít v hlavě rovnou celý plán. Rolí je sedm, druhů rostlin obvykle míň – lákadlo predátorů vyřeší vykvetlá mrkev v zeleninovém záhonu a jednu roli občas pokryje rostlina ze sousední (pažitka krmí opylovače a zároveň drží trávu). Zbývající role obsaďte tak, aby vám pod stromem něco kvetlo od února do října: jaro (cibuloviny, bergénie, orlíček), léto (denivky, řebříček, třapatka), pozdní léto (kopretiny, kakost). Pak přidejte pár kusů podle tvaru a barev, aby to vypadalo záměrně.
Trvalky se sázejí od září do konce října. S cibulovinami si pospěšte – talovíny a sněženky odložení nesnesou.
První rok mezi trvalky vysejte letničky – měsíček, chrpu, vlčí mák. Gilda se zapojí až druhou sezónu, do té doby by záhon vypadal řídký a neuklizený. Letničky mezitím zakryjí holá místa, přitáhnou opylovače a trvalkám nekradou vodu. Zbytek pokrejte mulčem.
Sestavte si gildu pro svůj strom
Připravili jsme plánovač, kde zadáte svůj strom, rozměry záhonu a typ půdy a zaškrtnete, co na zahradě máte. Rozvrhne rostliny do pásem, spočítá vzdálenosti od kmene, poradí rytmus sázení a upozorní, kdyby některá role zůstala prázdná nebo některý měsíc bez květu. Je to inspirace, ne jednou provždy daný plán – rostliny si můžete přehazovat, doplňovat, nahrazovat tím, co už na zahradě máte, a s výsledkem dál pracovat i další sezónu. Plánovač je zdarma a plán si můžete vytisknout.