Čím krmit ptáky v zimě a jak z krmítka neudělat past

Krmítko pověsíte za deset minut. Pak přijde ta těžší otázka: co do něj vlastně nasypat. Česká společnost ornitologická to říká bez obalu – nevhodným krmením můžeme ptákům paradoxně ublížit. Projdeme, co do krmítka patří, co z něj udělá past a kdy má smysl začít.

Slunečnice jako základ, zbytek pro pestrost

Většina ptáků, kteří na krmítka běžně létají, nejlépe přijímá slunečnicová semena. Na nich se nedá nic zkazit a dají se koupit v každém zahradnictví. Kolem nich pak stavte pestrost – víc druhů krmiva přitáhne víc druhů ptáků.

  • Obilná zrna – oves, proso a pšenici uvítají vrabci, hrdličky a stehlíci.
  • Sekané ořechy – pro brhlíka.
  • Ovoce – kosi berou čerstvé i sušené, ale sušené musí být neslazené.
  • Jablka nechaná na stromě – přilákají kosy a kvíčaly, a když budete mít štěstí, přiletí i hejnko brkoslavů severních.
  • Lojové koule – strakapoudi, sýkory a brhlíci. Vybírejte takové, které neobsahují palmový tuk.

 

Část dobrot nasypte i pod krmítko. Červenky a pěnkavy dávají přednost zobání ze země a nahoru do krmítka se vám většinou neobtěžují. Pokud chcete mít i jejich porci pod střechou, krmítko se dá pořídit i ve variantě na zem.

 

Co do krmítka nepatří nikdy

Krmítko není místo, kam se vyklízí lednička. Slaná, sladká, kořeněná, přepálená, uzená nebo zkažená jídla ptákům způsobují těžké zažívací potíže a leckdy i smrt. Totéž platí pro plesnivé krmivo – vypadá to jako maličkost, ale ptáka to zabije stejně spolehlivě jako sůl.

Z kuchyně přitom nemusí být zakázané všechno. Vařená rýže, maso i čistý lůj u ornitologů projdou, pokud nejsou solené, kořeněné, uzené ani přepálené.

Aby se potrava nekazila, musí být chráněná před deštěm a sněhem. Proto má dobré krmítko střechu přesahující přes základnu. A proto se vyplatí dřevo nebo plast spíš než kov, který v mrazu namrzá a klouže.

 

Síťku z lojové koule vždycky sundejte

Tohle je ta past. Lojové koule se prodávají v plastové síťce a je svůdné pověsit je tak, jak jsou. Jenže ptáci se do síťky zamotají nohama a zraní se.

Kouli proto vždy vybalte a vložte do nosiče, kovového nebo plastového. V e-shopu najdete krmítko i ve variantě na lojové koule. Nosičů můžete rozvěsit po zahradě klidně víc.

 

Kam krmítko pověsit, aby u něj kočka nečíhala

Krmítko u domu vystavuje ptáky dvěma nebezpečím: kočkám a skleněným plochám. Obojí se dá vyřešit umístěním – podobně jako u pítka a budky, které jsme probírali minule.

  • Alespoň 1,5 metru nad zemí.
  • Dva metry od nejbližších keřů a stromů, ve kterých může číhat kočka nebo kuna.
  • Na větev, ne na kmen. Po kmeni se predátor vyšplhá nahoru. Zavěste krmítko na provaze nebo drátu, zase dva metry od kmene.
  • Klidné a přehledné místo ve stínu, odkud má pták rozhled a stihne uletět.
  • Daleko od nezabezpečeného skla. Ptáci sklo nevidí a při rychlém úniku do něj narazí. Okna a zábradlí poblíž krmítka polepte nálepkami proti nárazu.

 

Bez zahrady se obejdete. Krmítko funguje i na balkoně nebo na parapetu, jen ho pevně uchyťte, ať nespadne procházejícím sousedům na hlavu. Když vám do města začnou létat holubi, zvolte menší zavěšené krmítko – houpe se a holub se do něj nevejde. Vybrat se dá na zavěšení, na kůl či zábradlí, na zeď, na lojové koule i na zem.

 

Jednou týdně horkou vodou

Krmítko vytváří v přírodě neobvyklou situaci – na jedné malé ploše se opakovaně potkávají desítky ptáků různých druhů. To z něj dělá ideální místo pro přenos nemocí. Ve Velké Británii dávají vědci velký pokles populace zvonků zelených a nově i pěnkav obecných do souvislosti právě s krmítkovou nákazou, trichomonázou.

Čistěte proto krmítko jednou týdně horkou vodou a průběžně z něj odstraňujte slupky a trus. Riziko taky klesá, když rozmístíte víc menších krmítek místo jednoho velkého.

Nemocného ptáka poznáte podle toho, že působí apaticky a „rozcuchaně“, posedává na krmítku a nemůže polykat potravu. V takovém případě vyhoďte veškerou potravu z krmítka i pod ním, místo vydezinfikujte, nechte vyschnout a na dva týdny krmení přerušte. Vás samotné nákaza neohrozí.

 

Kdy začít a kdy přestat

Krmíme hlavně v zimě, při nízké teplotě a sněhové pokrývce, kdy je pro ptáky nejtěžší najít dost potravy. Mimo zimu je riziko přenosu chorob vyšší a ptáci mají jiné potravní nároky – místo sypání jim v tu dobu prospěje spíš zahrada, kde najdou přirozenou potravu a úkryty.

A kdyby vás děsilo, že se krmením upisujete na celou zimu: neupisujete. Ornitologové doporučují krmit s mírou a nepřekrmovat, a nevadí, když krmítko na nějakou dobu zůstane prázdné. Zároveň platí, že ptáci si na ně rychle zvyknou a počítají s ním, takže přes mrazivý týden se vyplatí doplňovat pravidelně.

 

V lednu si spočítáte, kdo k vám létá

Na Zaječí hoře mapujeme ptáky dvakrát ročně v soutěži Živá zahrada a v lednu se přidáváme k celostátní Ptačí hodince. Devátý ročník proběhne 8.–10. ledna 2027: hodina u okna, tužka, papír a odeslaný formulář. Zapojit se může kdokoli, předchozí zkušenosti s poznáváním ptáků nejsou potřeba.

Do té doby zbývají dva měsíce – přesně tolik času, aby si ptáci vaše krmítko našli a začali s ním počítat.

Pokud u vás krmítko ještě nevisí, pověste ho tenhle víkend. Vyberte si ho podle toho, kam ho dáte – na větev, na kůl, na zeď, na zábradlí nebo na zem.