Skutečná přírodní zahrada začíná u semínka

Možná už nepoužíváte chemii. Možná mulčujete a hýčkáte půdu. Ale napadlo vás někdy, že skutečná přírodní zahrada nekončí jen u nepoužívání postřiků? Ve skutečnosti tam teprve začíná. Její srdce totiž leží hlouběji – v semínku.

Semínko je nositel života, paměti a komplexní informace. Pokud toužíme po zahradě, která je v opravdovém souladu s přírodou, nemůžeme ji zakládat na semenech, která vznikla v laboratořích nebo ve sterilních, chemicky ošetřovaných podmínkách agro-průmyslu.

Past jménem F1: Když semínka "zapomínají"

Většina sáčků v hobby marketech nese označení F1. Jde o hybridy vyšlechtěné pro maximální výkon a uniformitu v jedné jediné generaci. Rostliny z nich vyrostou krásné a stejné jako vojáci. Má to ale háček.

Semena těchto rostlin (generace F2) jsou nestabilní. Často jsou neplodná nebo z nich vyrostou degenerovaní potomci, kteří se rodičům vůbec nepodobají. Je to dokonalá obchodní past: nutí vás kupovat nová semínka každý rok znovu. Tím vzniká závislost na dodavateli, kterou přírodní zahrada, jež má být soběstačným ekosystémem, nechce podporovat.

Kdo vlastně ovládá naše zahrady?

Tato závislost má i globální rozměr. Odhaduje se, že tzv. „Big 4“ (korporace Bayer, Corteva, ChemChina/Syngenta a BASF) dnes kontrolují přes 60 % světového trhu s osivy. Ještě před 25 lety to bylo méně než 10 %.

Tito giganti určují, co se bude pěstovat. Zaměřují se na globální odrůdy, které vyžadují chemickou ochranu, a vytlačují tak lokální, odolné plodiny. Semenařením se z tohoto úzkého hrdla vymaňujeme a vracíme moc zpět do rukou malých pěstitelů.

GMO a tiché "zelené pouště"

Vlastní semínka jsou zárukou čistoty – jsou bez genetických modifikací (GMO). Problém u GMO plodin totiž není jen v samotné úpravě DNA, ale v technologii jejich pěstování.

Většina GMO (např. sója či kukuřice) je šlechtěna na odolnost vůči herbicidům (tzv. HT plodiny). To umožňuje farmářům stříkat pole totálními herbicidy i během růstu plodin.Výsledkem jsou dokonale „čistá pole“ bez plevelů. Jenže to, co my nazýváme plevelem (chrpy, máky, klejicha), je pro přírodu prostřený stůl.

Tímto způsobem vznikají „zelené pouště“, kde včely, čmeláci a motýli hynou hlady. Vlastní semínka a pestrá zahrada jsou přímým lékem na tento stav. Obnovují biodiverzitu a vrací život opylovačům. Mějte celé léto zahradu plnou motýlů stejně jako my.

Epigenetika: Paměť rostlin a software přírody

Proč jsou vlastní semínka lepší než ta kupovaná? Odpovědí je epigenetika.

Zjednodušeně řečeno: DNA je hardware, epigenetika je software. Rostlina během svého života sbírá informace o vašem konkrétním prostředí – o suchu, typu půdy, specifických škůdcích. Tyto zkušenosti se sice nezapíší přímo do změny DNA, ale uloží se do jejího „obalu“ (např. metylací) a přenesou se na další generaci. Odborně se tomuto jevu říká transgenerační priming.

• Příklad z praxe: Pokud vaše rajče přežije chladné léto a útok plísně, jeho semínka si to „zapamatují“. Příští rok budou rostliny z těchto semen ve stavu pohotovosti. Při příchodu chladu zareagují mnohem rychleji a silněji než rostliny z neadaptovaných, kupovaných semen.

Kupované osivo je šlechtěno pro „průměrné podmínky“ a ideální péči. Vaše vlastní semínko se stává specialistou na vaši zahradu. To je podstata low-input farming (nízkovstupového zemědělství) a regenerace.

Návrat ke kořenům

Za poslední století jsme ztratili přibližně 75 % diverzity zemědělských plodin. Jak to zastavit? Odpovědí jsou Semínkovny. Fungují na principu sdílení. Semínka si půjčíte, vypěstujete a přebytky vrátíte.

Díky semínkovnám a domácímu semenaření:

1. Uchováváme staré krajové odrůdy , které mají plnou chuť, na rozdíl od supermarketových odrůd šlechtěných na transport.

2. Zvyšujeme genetickou pestrost v krajině, což je nejlepší pojistka proti klimatickým změnám.

Vlastní semínko je malý zázrak. Je to nejlevnější a zároveň nejcennější věc, kterou můžete své zahradě darovat. Zkuste to letos alespoň s jednou rostlinou. Staňte se Patronem semínek.